Stojím před zrcadlem a… nic. Další měsíc dřiny v tahu a výsledek? Mizivý. Znáš ten pocit? Makáš, potíš se, obětuješ čas, a stejně ti tvoje tělo nevrací, co do něj investuješ. Frustrující? Za mě absolutně. A nejhorší na tom je, že se to děje tolika z nás. Makat měsíce a nevidět změnu je jako chodit […]
Pokračovat
Před pár lety jsem seděl na gauči s mobilem v ruce, projížděl Instagram a viděl nablejskané hovadiny typu „dělej 10 tisíc dolarů měsíčně, zatímco spíš“. Většinou na pozadí nějakýho pronajatýho Ferrari a s týpkem, který ti za 997 dolarů ukáže, jak na to. Víš co? Takovej bullshit mě vytáčí. Ale… co mě vytáčí ještě víc, […]
Pokračovat
Před rokem jsem byl ten chlápek, co nikdy neřekne ne. Ať už šlo o pomoct kamarádovi stěhovat gauč, vyslechnout přítelkyni 3 hodiny o jejím šéfovi, nebo vzít další projekt navíc, který mi šéf hodil na stůl v pátek odpoledne. Jenže víš co? Tohle mě doslova žralo zevnitř. Měl jsem plný kalendář věcí, které jsem ve […]
Pokračovat
Před týdnem jsem si všiml, že za jediný den jsem vzal telefon do ruky 173krát. Ne, to není překlep. Sto sedmdesát třikrát. Neuvěřitelné číslo, ale bohužel pravdivé. Začal jsem totiž používat jednu appku, která sleduje, kolikrát odemkneš telefon, a tenhle výsledek mě totálně šokoval. Každý z těch momentů znamená přerušení něčeho, co jsem dělal. Přerušení […]
Pokračovat
Před rokem jsem seděl v kavárně, koukal do notebooku a snažil se přijít na to, proč jsem po tolika letech dřiny pořád tam, kde jsem. Víš, jak to je – máš plány, sny, cíle… a pak se probudíš a je ti 30, 35 nebo kolik ti je, a říkáš si: „Sakra, já jsem si to […]
PokračovatTři dny bez jídla. Zní to jako mučení, že? Většina lidí, kterým jsem o tom řekl, na mě koukala, jako kdybych se zbláznil. „Proč bys tohle dělal sám sobě?“ ptali se. „Vždyť umřeš hlady!“ Hell no. Neumřel jsem. Naopak, cítil jsem se lépe než kdy jindy. Věděl jsem, že půst má zdravotní benefity. Četl jsem […]
PokračovatPřed pár lety jsem byl jako ty. Pět hodin spánku, pak Red Bull na rozjezd a večer kafe, abych vůbec dokončil práci. Vydržel jsem tak dva roky, než jsem se jednoho rána probudil a nemohl vstát z postele. Totální vyhoření a tělo, které řeklo: „Dost bylo kravin, kámo.“ Pravda je, že většina z nás chlápků […]
PokračovatSedím na posteli, zírám do zdi a mám pocit, že se nemůžu ani nadechnout. Venku svítí slunce, ale mně je, jako by uvnitř mě byla nekonečná tma. Už třetí den jsem nevylezl z bytu. Telefon jsem vypnul. Nezvednul jsem ho ani mámě. Není to běžný smutek. Není to únava. Není to „blbá nálada“. Je to […]
PokračovatStojím na letišti v Barceloně, batoh na zádech, telefon v ruce, a v hlavě naprostý chaos. Jsem sám. Poprvé v životě jsem se vydal do cizí země bez jediného známého obličeje. Bez záchranného kruhu. A jsem podělaný strachy. „Co když se ztratím? Co když mě okradou? Co když se mi nikdo neozve a budu celý […]
PokračovatNedávno jsem stál na pláži v Portugalsku, popíjel místní pivo za euro a díval se na západ slunce. Víš, co mi v tu chvíli běželo hlavou? „Tohle si nemůžu dovolit.“ Naprosto absurdní myšlenka, když uvážíš, že jsem tam stál… a evidentně jsem si to dovolit mohl. Jenže každý z nás někdy v hlavě řeší tyhle […]
Pokračovat