Pět let jsem chodil do stejné posilovny. Stejný přístroj na břicho u okna. Stejná zrcadla. Stejný pach potu a dezinfekce. A pak jednoho dne v dubnu jsem prostě nešel. Vyrazil jsem do parku a cvičil na čerstvém vzduchu. Ten den mi změnil přístup k pohybu víc než cokoliv předtím. Není to příběh o tom, jak […]
Pokračovat
Minulý měsíc jsem stál před zrcadlem a viděl jsem někoho, koho jsem nechtěl vidět. Nebylo to o tom, jak vypadám — i když upřímně, těch pět kilo navíc nebylo těžké přehlédnout. Bylo to o tom, jak se cítím. Těžký. Pomalý. Vyčerpaný po schodech do třetího patra. Šest měsíců. Tak dlouho to trvalo. Šest měsíců od […]
Pokračovat
Každý duben se to stalo. Zrcadlo v koupelně najednou ukazovalo něco jiného než v lednu. Břicho nebylo tak ploché, ramena ne tak široká. A v hlavě se rozezněl ten samý hlas: Máš měsíc na to, abys líp vypadal na pláži. Tento rok jsem s tím ale skončil. Ne proto, že bych se vzdal. Ale proto, […]
PokračovatPamatuju si, jak jsem v osmnácti stál před zrcadlem a viděl žebra. Doslova. Mohl jsem si je spočítat. Jedl jsem jako každý jiný kluk kolem mě, jenže oni vypadali normálně a já jako věšák na kabáty. Tehdy jsem ještě netušil, že pro to existuje slovo – ektomorf. A že to není rozsudek, ale jenom výchozí […]
PokračovatKdyž jsem poprvé narazil na pojem endomorf, seděl jsem v ordinaci u obvoďáka a koukal na plakát se třemi siluetami. Ektomorf, mezomorf, endomorf. Ta třetí vypadala přesně jako já. Široká ramena, ještě širší pas, a nohy, co by unesly koně. Doktor mi tehdy řekl něco v duchu „prostě máte pomalejší metabolismus“. Díky, to jsem fakt […]
PokračovatKdyž jsem začal posilovat, netušil jsem, co je somatotyp. Prostě jsem chodil do posilovny, jedl co jsem našel v lednici a čekal, že se něco stane. A ono se stalo — svaly rostly celkem snadno, ale zároveň jsem začal přibírat na břichu. Až později jsem zjistil, že jsem mezomorf. A že to vysvětluje spoustu věcí […]
Pokračovat
Stojím před zrcadlem a… nic. Další měsíc dřiny v tahu a výsledek? Mizivý. Znáš ten pocit? Makáš, potíš se, obětuješ čas, a stejně ti tvoje tělo nevrací, co do něj investuješ. Frustrující? Za mě absolutně. A nejhorší na tom je, že se to děje tolika z nás. Makat měsíce a nevidět změnu je jako chodit […]
PokračovatTři dny bez jídla. Zní to jako mučení, že? Většina lidí, kterým jsem o tom řekl, na mě koukala, jako kdybych se zbláznil. „Proč bys tohle dělal sám sobě?“ ptali se. „Vždyť umřeš hlady!“ Hell no. Neumřel jsem. Naopak, cítil jsem se lépe než kdy jindy. Věděl jsem, že půst má zdravotní benefity. Četl jsem […]
PokračovatPřed pár lety jsem byl jako ty. Pět hodin spánku, pak Red Bull na rozjezd a večer kafe, abych vůbec dokončil práci. Vydržel jsem tak dva roky, než jsem se jednoho rána probudil a nemohl vstát z postele. Totální vyhoření a tělo, které řeklo: „Dost bylo kravin, kámo.“ Pravda je, že většina z nás chlápků […]
PokračovatProbouzel jsem se unavený. Šílená nálada, obden mě pronásledovala frustrace a výsledky v posilovně byly jako na houpačce. Jeden den jsem zvedal o 5 kilo víc, druhý den jsem se sotva dovlekl na trénink. Asi znáš ten pocit, kdy makáš jak šroub, ale výsledky prostě neodpovídají snaze, kterou do toho dáváš. Jenže pak se stalo […]
Pokračovat