Když jsem si v lednu dal svůj seznam cílů, naplánoval, smysluplné akce, chtěl jsem, že letos vše změním. První měsíc roku je všichni vlnu energie a nových začátků. Statistiky mluví: přibližně 80 % lidí svých předsevzetí vzdá do února. Do konce roku už většina lidí na své cíle zapůšla. Přestali jsem, Přestali jsem se k […]
PokračovatKoukám na zápěstí, kde mám WHOOP i Garmin vedle sebe. Trochu úchylné, co? Proč bych měl nosit dva fitness tracky najednou? Jenže… vím, co dělám. Tohle není jen nějaká obsese geeka. Za poslední dva roky jsem prošel doslova transformací – od vyhořelého workoholika, který ignoroval signály svého těla, po chlapa, který ví, kdy zpomalit a […]
PokračovatZnáš ten moment, kdy zíráš do mobilu a uvědomíš si, že posledních 40 minut scrolluješ Instagram bez jediného důvodu? Já ho znám až příliš dobře. Bylo to před třemi lety, co jsem si sedl a spočítal, kolik času denně trávím na telefonu. Výsledek? Čtyři hodiny a dvacet minut. Den. To je skoro jedenáct let života, […]
PokračovatSedím v kavárně a koukám na týpka u vedlejšího stolu. Má otevřených patnáct Chrome tabů, Slack bliká notifikacemi, Messenger pípá, a on mezi tím vším zběsile přepíná jako šílenec. Vypadá to, že se asi zhroutí. Víš co? Tenhle člověk jsem býval já. A možná jsi to teď ty. Digitální život se nám vymknul z rukou. […]
Pokračovat
Pět let jsem chodil do stejné posilovny. Stejný přístroj na břicho u okna. Stejná zrcadla. Stejný pach potu a dezinfekce. A pak jednoho dne v dubnu jsem prostě nešel. Vyrazil jsem do parku a cvičil na čerstvém vzduchu. Ten den mi změnil přístup k pohybu víc než cokoliv předtím. Není to příběh o tom, jak […]
Pokračovat
Před třemi lety jsem seděl v autě na parkovišti před supermarketem a nebyl jsem schudný se hnout. Nic se nestalo. Žádná tragédie, žádná krize. Prostě jsem tam jenom seděl a civěl do volantu. A přitom jsem měl pocit, že se mi rozpadá svět. Ten den jsem si poprvé přiznal, že to není v pořádku. Že […]
Pokračovat
Minulý měsíc jsem stál před zrcadlem a viděl jsem někoho, koho jsem nechtěl vidět. Nebylo to o tom, jak vypadám — i když upřímně, těch pět kilo navíc nebylo těžké přehlédnout. Bylo to o tom, jak se cítím. Těžký. Pomalý. Vyčerpaný po schodech do třetího patra. Šest měsíců. Tak dlouho to trvalo. Šest měsíců od […]
Pokračovat
Březen pro mě vždycky znamenal jediné: přežití. Konec zimy, první slunečné dny, a já jsem se každý rok ocitl v bodě nula. Unavený, přetížený, s kalendářem plným závazků, které jsem už nechtěl, a skříní plnou věcí, které jsem nepotřeboval. Přiznám se – zima mě vždycky dostane. Ty krátké dny, šero už ve tři odpoledne, ta […]
Pokračovat