Jak jsem se naučil říkat NE a získal zpět svůj čas

Před rokem jsem byl ten chlápek, co nikdy neřekne ne. Ať už šlo o pomoct kamarádovi stěhovat gauč, vyslechnout přítelkyni 3 hodiny o jejím šéfovi, nebo vzít další projekt navíc, který mi šéf hodil na stůl v pátek odpoledne.

Jenže víš co? Tohle mě doslova žralo zevnitř. Měl jsem plný kalendář věcí, které jsem ve skutečnosti dělat nechtěl, a nulový čas na to, co mě skutečně bavilo. Moje energie byla v háji, cítil jsem se jak vyždímaný hadr a vnitřně jsem začal nenávidět lidi, kterým jsem nedokázal říct ne.

Zní to šíleně, ale musel jsem se naučit být tak trochu sobec. A dnes ti povím, jak jsem to udělal.

Proč je tak těžké říct NE?

Když jsem začal zkoumat, proč vlastně nedokážu odmítnout, narazil jsem na dvě základní věci:

1. Strach ze ztráty vztahu – Co když se na mě naštve? Co když už mě nikdy o nic nepožádá? Co když si bude myslet, že jsem sobec?

2. Touha být oblíbený – Přiznejme si to, všichni chceme být ten cool týpek, který vždycky pomůže. Ten, na koho se dá spolehnout.

Jenže každý z nás má omezený čas a energii. To je realita. Denně máme všichni stejných 24 hodin a když je vyplýtváš na věci, které tě neposouvají nebo netěší, okrádáš sám sebe.

Moment, kdy jsem se zlomil

Bylo úterý večer. Seděl jsem nad prezentací pro kolegu, která nebyla moje práce, ale „prostě mu to slíbil“. Mezitím mi doma ležel rozečtený román, netknutý surfový board a moje posilovna mě neviděla týden.

A v tu chvíli mi to došlo: Já nežiju svůj život, já žiju život pro ostatní.

Tohle zjištění mě nakoplo. Není to sranda, ale musel jsem se znovu naučit, co vlastně chci JÁ.

5 kroků, jak jsem se naučil říkat NE

1. Pochop hodnotu svého času

Začal jsem si měřit, kolik času trávím věcmi, které dělám jen z povinnosti nebo proto, že nedokážu odmítnout. Instaloval jsem si aplikaci na sledování času a výsledek mě šokoval: 22 hodin týdně jsem věnoval aktivitám, které jsem nenáviděl nebo byly čistě pro druhé.

To je víc než polovina pracovního týdne!

Když si uvědomíš, že tvůj čas má reálnou hodnotu, začneš být mnohem opatrnější, komu ho „daruješ“.

2. Začni s malými NE

Nejdřív jsem začal říkat ne u maličkostí. Když mě někdo pozval na pivo a já byl unavený, jednoduše jsem řekl: „Díky za pozvání, ale dneska si potřebuju odpočinout.“

Žádné výmluvy typu „Mám něco jinýho“ nebo „Musím pracovat“. Jen upřímné „ne“ s krátkým vysvětlením.

A víš co bylo divné? Svět se nezhroutil. Nikdo se neurazil. Většinou jsem dostal odpověď „V pohodě, třeba příště“.

3. Vytvoř si skript pro odmítnutí

Vymyslel jsem si pár vět, které používám, když potřebuju odmítnout:

• „Díky za nabídku, ale momentálně se soustředím na jiné priority.“
• „Bohužel to teď nestihnu, ale můžu ti doporučit někoho jiného.“
• „Musel bych obětovat svůj osobní čas, což teď nechci.“

Mít připravené fráze ti ušetří stres z vymýšlení výmluv na místě.

4. Zaveď si pravidlo 24 hodin

Toto byl game-changer: Na každou větší žádost odpovídám až po 24 hodinách. Řeknu jen: „Nechám si to projít hlavou a dám ti vědět zítra.“

Tenhle odstup mi dává čas zvážit, jestli to opravdu chci udělat, nebo jestli jen automaticky kývám na všechno.

5. Pochop, že NE je vlastně ANO něčemu důležitějšímu

Když řekneš ne nesmyslné schůzce, říkáš ano hodině ve fitku. Když řekneš ne práci o víkendu, říkáš ano času s rodinou nebo s přáteli.

Každé ne je vlastně ano pro něco důležitějšího v tvém životě.

Co se změnilo?

Po šesti měsících aktivního říkání NE:

• Mám o 15 hodin týdně víc času na své projekty a koníčky
• Moje vztahy jsou paradoxně upřímnější a hlubší
• Cítím se méně přetížený a podráždění
• Zjistil jsem, kdo jsou mí skuteční přátelé (ti, kteří respektují moje hranice)
• Mám čas na surfování!

Jak poznáš, kdy říct ANO

Pozor, nechci, abys teď začal automaticky odmítat všechno. Existují situace, kdy má smysl říct ano:

1. Když tě to skutečně baví – Pokud z aktivity získáváš energii, ne ji ztrácíš
2. Když to slouží tvým dlouhodobým cílům – Někdy krátkodobá nepříjemnost vede k dlouhodobému zisku
3. Když jde o skutečnou pomoc v nouzi – Ne každá prosba je manipulace

Jde o to najít rovnováhu, ne stát se kompletním solitérem.

Praktické tipy, jak říct NE bez pocitu viny

Buď přímý, ale laskavý

Nechodím kolem horké kaše. „Bohužel nemůžu“ je lepší než vágní „Asi to nevyjde“.

Neomlouvej se za své hranice

Přestal jsem říkat „Je mi to líto, ale…“ a začal používat „Rozhodl jsem se, že…“

Nabídni alternativu

Někdy řeknu: „Tohle nezvládnu, ale mohl bych místo toho…“

Nemusíš vysvětlovat

Velké vysvětlování často vypadá jako prosba o přemluvení. Stručnost je klíčová.

Praktikuj v zrcadle

Zní to divně, ale trénoval jsem si říkání NE před zrcadlem. Funguje to!

Pamatuj, že odmítáš aktivitu, ne člověka

Někdy pomáhá říct: „Vážím si tě, jen teď nemůžu souhlasit s tímhle“

Co když ti to prostě nejde?

Pokud máš chronický problém s říkáním ne (jako jsem měl já), možná jde o hlubší problém s vlastní hodnotou. Dlouho jsem si myslel, že moje hodnota je v tom, co dělám pro ostatní, ne v tom, kým skutečně jsem.

Někdy je potřeba udělat hlubší práci na sebevědomí a sebelásce. V mém případě pomohla terapie a pravidelná meditace.

Jenže to není sranda – měl jsem pocit, že když začnu říkat NE, lidé mě opustí. Opak byl pravdou. Lidé začali moje hranice respektovat a paradoxně mě i více oceňovat.

Začni ještě dnes

Pojď na to. Vyber si jednu věc, která tě dnes nebo zítra čeká a kterou děláš jen proto, že neumíš odmítnout. A řekni NE.

Bude to nepříjemné. Bude to divné. Ale bude to první krok k získání tvého života zpět.

A pak mi napiš, jak to šlo. Protože tohle není jen o říkání NE. Je to o říkání ANO sobě a svému životu.

Kašli na to, co si myslí ostatní. Je to TVŮJ čas. TVŮJ život.

Tak ho začni žít podle sebe.