Čtení jako superpower: Jak mi knihy změnily myšlení

Do pětadvaceti jsem nepřečetl jedinou knihu. Ne, že bych neuměl číst – prostě mě to nebavilo. Vždycky jsem si našel výmluvu: nemám čas, na to už jsem starej, lepší se dívám na video. Klasický výmluvy člověka, co neví, co ztrácí. Pak se mi to zlomilo. Dneska čtu každej den a upřímně – je to jedna […]

Pokračovat

Hněv jako nástroj: Jak jsem se naučil pracovat se svou agresí

Dlouho jsem si myslel, že hněv je slabost. Že skutečný muž drží všechno v sobě, neukazuje emoce a prostě to zvládne. Tenhle přístup mě stál spoustu energie, několik vztahů a jednu noc na pohotovosti, kdy mi zvedlý tlak málem praskl cévy. Není to tak, že bych byl agresivní typ. Spíš naopak. Roky jsem byl ten […]

Pokračovat

Hranice v životě muže: Kdy říct ne a proč to není slabost

Před pěti lety jsem pracoval šedesát hodin týdně. Každou žádost o pomoc jsem přijal, každý nadčas jsem strávil v kanceláři, každý víkend jsem věnoval rodině a přátelům, i když jsem byl vyčerpaný. Říkal jsem ano, protože jsem si myslel, že to po mně muži dělají. Že odolávat znamená být slabý. Nikdo mi neřekl, že největší […]

Pokračovat

Burnout u mužů: Jak jsem se ocitl na dně a zase vystoupal

Před třemi lety jsem si myslel, že vyhoření je něco, co se stává jen jiným lidem. Těm, co to nezvládají. Těm, co jsou slabší. Jsem rád, že jsem se mýlil. I když ta cesta k tomuto poznání byla jedna z nejtěžších věcí, kterou jsem kdy absolvoval. Stalo se to v pondělí ráno. Budík zazvonil v […]

Pokračovat

Vyhoreni u muzu: Proc jsem se ocitl na dne

Vyhoreni u muzu: Proc jsem se ocitl na dne Pred tremi lety jsem si myslel, ze vyhoreni je problem zeny na materske nebo managerske pozici. Ze to neni pro mne. Ze to neni pro chlapy. Ze my proste makame a nezoufame si. Omyl. Bylo to v listopadu, kdyz jsem si po tydnu spatneho spanku […]

Pokračovat