Osamělost mužů: Proč se cítíme sami i v davu lidí

Stál jsem na párty. Plný sál lidí, hudba, smích, skleničky. Všude kolem mě se někdo bavil, někam běžel, s někým mluvil. A já jsem tam stál s pivem v ruce a cítil jsem se úplně sám. Nebyla to první, ani poslední taková chvíle. Ta osamělost mě doprovázela roky. V práci, v restauraci, v parku. I […]

Pokračovat

Jak se zbavit strachu a překonat fobie

Jsem srab. Řeknu to rovnou, ať víš, s kým máš tu čest. Bojím se blbostí – ztrapnění, odmítnutí, výšek, tmy, někdy i úspěchu. A vím, že nejsem sám. Každý chlap, kterého znám, má svůj strach. Rozdíl je v tom, co s ním dělá. Tento článek není o tom, jak se strachu zbavit navždy. To nejde. […]

Pokračovat

Jak žít naplno, i když ti je jen 20

Ten citát mě zasáhl. Připomněl mi večer, který strávím s bývalými spolužáky u piva. Místo zábavy jsem dostal depresi. Diskuze byla úplně mrtvá. Fotbal, kdo kam přestoupil, nudná práce, blbá škola, nový mobil. Žádná debata o plánech, snech, cílech. Chyběla mi tam jiskra. Nadšení. Život.

Pokračovat

Perfekcionismus: Jak mě ničila snaha o dokonalost

Sedím u počítače ve tři ráno. Píšu článek, který už bych měl mít hotový před týdnem. Smazu odstavec. Napišu ho znovu. Smazu zase. Znovu. Teď je to lepší, ale pořád ne dost dobré. Znáš to? Perfekcionismus je zrádný společník. Přijde k ti jako přítel – chce po tobě jen to nejlepší. Chce, abys byl výjimečný. […]

Pokračovat

Sociální úzkost: Jak jsem přestal být rukojmím vlastního strachu

Pamatuji si ten moment naprosto přesně. Stál jsem před kavárnou, ruku už na klice, a nedokázal jsem vejít. Ne proto, že by uvnitř bylo plno, nebo že bych nevěděl, co si objednat. Prostě jsem tam jen stál a srdce mi bušilo tak silně, že jsem ho slyšel v uších. Uvnitř seděli lidé. Normální lidé, kteří […]

Pokračovat

Jak jsem se naučil říkat NE a získal zpět svůj čas

Před rokem jsem byl ten chlápek, co nikdy neřekne ne. Ať už šlo o pomoct kamarádovi stěhovat gauč, vyslechnout přítelkyni 3 hodiny o jejím šéfovi, nebo vzít další projekt navíc, který mi šéf hodil na stůl v pátek odpoledne. Jenže víš co? Tohle mě doslova žralo zevnitř. Měl jsem plný kalendář věcí, které jsem ve […]

Pokračovat