WHOOP vs. Garmin: Který fitness tracker změnil můj život a proč

Koukám na zápěstí, kde mám WHOOP i Garmin vedle sebe. Trochu úchylné, co? Proč bych měl nosit dva fitness tracky najednou? Jenže… vím, co dělám. Tohle není jen nějaká obsese geeka. Za posledních 18 měsíců jsem prošel doslova transformací – od vyhořelého workoholika, který ignoroval signály svého těla, po chlapa, který ví, kdy zpomalit a […]

Pokračovat

Proč investuju a jak to dělám: Cesta amatérského investora

Sedím v kavárně, koukám na displej telefonu a během deseti sekund posílám 5 tisíc korun do ETF fondů. Kámoš naproti mně zvedá obočí a ptá se: „Ty fakt takhle posíláš peníze každý měsíc?“ Jo, posílám. A víš proč? Protože jsem pochopil, že ležet na účtu je nechávat umírat. Inflace je jako neviditelný zloděj, který ti […]

Pokračovat

Jak jsem využil 6 měsíců sabbatical a přestal žít jako robot

Před rokem jsem seděl ve své kanceláři, zíral do monitoru a cítil… nic. Totálně vyhořelý, na autopilota, bez energie. Věděl jsem, že takhle to dál nejde. Tak jsem udělal něco šíleného – požádal o 6 měsíců neplaceného volna. Moji nadřízení si asi mysleli, že jsem se zbláznil. Možná jsem se fakt zbláznil. Jenže každý z […]

Pokračovat

Jak jsem si vytvořil pasivní příjem přes automatizované investování

Ještě před dvěma roky jsem žil od výplaty k výplatě. Investování pro mě bylo něco jako kvantová fyzika – věděl jsem, že existuje, ale upřímně? Neměl jsem páru, jak na to. A přitom jsem každý den poslouchal ty samé kecy. „Musíš investovat!“ „Peníze musí pracovat!“ „Inflace ti sežere úspory!“ Jenže každý z nás má už […]

Pokračovat

Tři typy toxických lidí, které musíš vyřadit ze svého života

Před pár lety jsem se ocitl v bodu, kdy jsem každý den cítil, že mi dochází energie. Ráno jsem vstal, a než jsem došel do koupelny, byl jsem vyčerpaný. Znáš ten pocit? Ta podivná prázdnota, kdy přemýšlíš, jestli je s tebou něco v pořádku. Pak mi to došlo. Nebyl to nedostatek kreatinu nebo magnezia (i […]

Pokračovat

Přestaň být lidský pleaser – jak jsem se naučil být asertivní

Pamatuju si to jako dneska. Stál jsem na chodbě a snažil se odmítnout pozvání na páteční večírek, i když jsem uvnitř věděl, že vůbec nechci jít. „Hmm, tak možná přijdu aspoň na chvíli,“ slyším se říkat. Jenže ve skutečnosti? Nechtělo se mi ani trochu. Zní ti to povědomě? Já jsem byl roky mistrem v people-pleasingu. […]

Pokračovat